blabolil (Občasný)

Ztratilo do háje, proč ne toto do poezie ? Jest věcí autora, jak se rozhodne.

ztratila (Stálý)

Janele, pravda bude asi někde uprostřed. Ani pouhá slovní akrobacie, ani pouhá senzitivita – velmi citlivý může být i leckterý grafoman a ve výsledku mu to bude houby platné. – Já respektuju tvůj přístup k tvorbě, ale trochu mi vadí, že ty nejsi schopna respektovat mě jako čtenáře. Vidím text, mám na něj nějaký názor a ten napíšu nebo řeknu, to je vše. – K tomu, abych si na tvůj text utvořila nějaký názor nepotřebuju o tobě vědět téměř nic. Ty pořád vnímáš dejme tomu tyhle básničky jako součást sebe, ale v  jistém smyslu ten výsledný artefakt nemá s tebou nic společného a čtenář, úplně libovolný čtenář, může přijít a uchopit si jej podle svého, naprosto jinak, než jsi myslela. – Rozhodně jsem nechtěla zneužít ve veřejném prostoru informace, které psalas v soukromých zprávách, pokud se to stalo, omlouvám se, ale myslím, že ne. Ve zprávách působíš jako normální, sympatická, citlivá, upovídaná holka – ta, která píše poznámky, je někdo jiný, agresivnější, afektovanější, pánovitý. Snaha domluvit se, najít společný kód – v jistým (dobrým) smyslu dojemná. Na druhou stranu se tu přeme o ty literární texty. A snažit se získat čtenáře na svou stranu nějakým následným proslovem se mi zdá poněkud absurdní.

Leodegrance (Občasný)

Myslel jsem tím jen to, že mimořádně silný obsah tady vlastně ani žádnou formu nepotřebuje, silná výpověď obstojí i bez ní.